Ráno se cítím hodně slabá, žaludek se mi svíjí jako čerstvě ulovený úhoř.
Dělám si cibulový vývar, na chvilku to hlad zažene.
Venku je nádherně, modrá obloha, svítí sluníčko.
Odpoledne jdu s Eri a s Kryštůfkem na dvouhodinovou procházku do Thomayer. sadů. Docela se ploužím a uprostřed parku jsem navrhla, že si na chvilku sednem. Ale za chvilku jdeme dál, povídáme si, fotíme.
Došly jsem k Vltavě a jdeme dál nezpevněnou cestou, místama je to docela dobrodružné. Kočárek se boří do bláta a drncá po kamenech a Kryštůfek spokojeně spí. Došly jsem až do Tróji a pak zase stejnou cestou zpět. Cestou zpátky ze mě únavy vyprchala, přičítám to "dobití" slunečními paprsky.
Večer se cítím skvěle, úplně euforicky.
Žádné komentáře:
Okomentovat