Breussova kůra - 36. den - velikonoční neděle

Ráno změna času - vstala jsem o hodinu pozdějc, protože jsem si myslela, že se mobil automaticky přečasuje, ale nepřečasoval. Stihla jsem to do kostela jen tak tak. Ale aspoň jsem se vyspala.
V kostele - pár lidí mi řeklo, že jsem omládla a že mi to strašně sluší! Hm...dobře se to poslouchá :-)

Pak domů, vaříme s fafou kuře v zelenině a pečeme skopové maso v troubě, plus salát.
Tsidinovi přišli asi v půl 2, obědváme (já šťávu a čaj), přinesli moji oblíbenou banánovou bábovku...aúúúúúú... a Mofo sakay (placky se zeleninou a ochucené pálivkou....ach jo...)
Tak v podstatě celý odpoledne sedíme, já koukám na jídlo, pak pečeme s Juli chleba (naučila mě rychlej recept, kdy můžu použít tu pšenici, která se rozmixuje na mouku...), a nakonec pečeme muffiny.

Jsme docela groggy... odcházejí po 23. Ale bylo to moc hezký odpoledne.
Kluci jsou u nás na noc. Nařídila jsem jim, že ve 12 musí být v posteli... já jdu spát.

Breussova kůra -35. den

Dnes jsem spala do půl 10., což se mi už dlouho nestalo! Vůbec se mi nechce vstávat.
Dopoledne uklízíme, vytíráme, apod. Pak vařím oběd, zapečené brambory se sýrem a smetanou a rajčaty, voní to šíleně dobře!!! Mlask, slint....
Fafa drží dnes dietu z kefíru, nepije nic než kefír.
Poté co se holky najedly, jsme sbalily košťata, kýle, hadry, mopy a Fafa nás zavezl do betčinýho novýho bytu. Pak jsme se museli ještě vracet, protože Betka zapomněla klíče...
Pustily jsme se do ůklidu, Štofí docela dlouho spinkal v sedačce, já jsem si vzala na paškál lednici a kuchyňskou linku. V mrazáku zůstalo po minulejch nájemnících pytel hranolek, pak nějaký kuličky, vypadalo to jako krokety, ale nebylo to v orig. balení tak to letělo do koše spolu s mraženýma vánočkama a něčím, co vypadalo jako zamraženej vývar. Přemýšlela jsem co by to mohlo být za vývar, a Eri to okomentovala: necháme to rozmrazit a počkáme až to promluví a pak to dáme do zoo.
Tak jsem vytřela celou lednici, která byla notně cítit párkama. Zřejmě ti lidi nic jiného nejedli. Potom v lednici bylo ještě 5 balení obalovaného sýra v originálním obalu, chtěla jsem to vzít domů, ale Betka říkala, že to mohlo být toho pána, co tam chodí opravovat byt. Tak jsme to tam prozatím nechali.
Jinak jsme udělali kus práce: vytřeli vestavěný skříně, umyli koupelnu, wc a větší část kuchyně. Linka a hlavně to sklo na stěně za linkou bylo dost zaprasený, ale podařilo se mi to zdolat. Ještě chybí udělat horní linku, ale to už jsme neměly sílu.
Pak pro nás fafa přijel a doma jsme se s Eri pustily do pečení dortu. Dopadl myslím docela dobře, potáhly jsme ho fondánem a nahoru udělaly z obarveného fondánu travičku a kytičky a motýlka.
Zítra k nám přijdou Tsidinovi na oběd.
Mám docela hlad, hlavně jak pořád čichám nějaký vůně...
Jdu spát, mám toho dneska docela dost :-)

Breusova kůra - 34. den - Velký Pátek

Dnešek ve znamení jídla, jídla, jídla.... na které jsem se jenom koukala...
Ráno nákup v tržinici (zelenina, nádhera, už jsem si malovala, co všechno si koupím, až zase budu moct jíst, čerstvé bylinky, ovoce...), odpoledne nákup v Lidlu, Fafa nakupoval jak utrženej z řetězu, možná má permanentní hlad když vidí mě...pak nákup v masně -to mě zas tak moc nelákalo.... tak si Fafa zase přišel na svý, koupili jsme skopový maso, pak si koupil jitrničky a jelítka, pak slaninu, ...
v poledne Betka vařila celozrnnou rýži s čerstvou zeleninkou a kuřecími stejky... potom mi odpoledne dělali chutě s nachoskama a salsou a večer u nás Tsidinovi a zase se jedlo!
Ale ustála jsem to.

Večer jsem šla do kostela a Betka mi přibalila Kryštůfka. Kryštůfek byl v kostele zlatej, šel se mnou i k večeři Páně. JInak kostičku chleba jsem nenápadně strčila do kapsy u kabátu a vína jsem se napila jenom mikroskopicky...
Kryštůfkovi se moc líbily stříbrné kalichy a pak písničky. Možná ho budu vodit do kostela častějc.

Večer si rovnám a třídím písně do geshemu.

Breussova kůra - 33. den

Ráno jsem byla na kontrole na cévním (zjistili mi nějakou nedostatečnost žil dolních končetin). Čekala jsem 3 hodiny (!!!) než mě vzali na řadu! Přiváželi samé akutní případy. Naštěstí jsem si vzala knihu a koupila vodu. Když jsem došla na řadu, zjistila jsem, že pan profesor si nechal odvézt ultrazvuk. Pan doktor mi to kulantně vysvětlil, že jako není potřeba dělat ultrazvuk každou kontrolu (tak na co jsem tam kurva chodila....???) ale využila jsem příležitosti, a nechala si od něj napsat žádanku na lymfo poradny s tou rukou, co mi občas otéká. Takže to nebyl úplně ztracenej čas.

Betka vařila oběd, vonělo to krásně.

Jinak furt překládám. fafa odvezl Vikiho k Tsidinům.

Večer přichází Fafa, večeří, já sedím v kuchyni, a po večeři mu předávám dárek k narozeninám (boxerky a parfém Hugo Boss), má radost.

Večer mám dost hlad, upíjím šťávu ze zelí, zelí vždy doleju vodou..takže už skoro vůbec není kyselý.
Pak jsem zjistila, že mi zbylo ještě docela hodně šťávy.

Překlad dokončen v 23:00. ještě odeslat a spát...

Breussova kůra - 32. den

Včera jsem si nestihla udělat záznam. Zážitek dne: večerní benefiční koncert Geshemu v centru Maják v Ječné ul. Na zkoušce jsem řekla A. že zpívat nebudu, protože minimálně polovinu písní neznám. Ale A. mi řekla, ať určitě zpívám, abych je podpořila. No tak fajn, holka, říkám si, za následky neručím... Tak jsem se drze vyškrábala na pódium, asi 1/3 písní jsem znala, 1/3 tak napůl a třetinu vůbec, tak jsem jenom otvírala pusu. Ale atmosféra byla úžasná, a mě bylo skoro do breku z těch emocí. Sklidili jsme potlesk, pak opakovačka. Byl to strašně krásný zážitek. Večer překládám.

dnes ráno se mi hoooodně nechce z postele.. ale možná je to tím, že jsem šla spát hodně pozdě.
Nakonec vstávám, připravuju svačiny..sobě šťávu, čaje, uklízím kuchyň...Eri nejde do školy, prý ji bolí břicho. Naordinovala jsem jí šetřící dietu.
Pak překládám, kolem poledne vařím - restované lososové filety, bramborová kaše se smaženou cibulkou a zelenina dušená v páře.
Odpoledne jdu s Vikim shánět společenské boty - jde v sobotu s Tsidinovýma na svatbu. Ale zjišťuju, že je to nadlidský úkol.
Pak jdu s Vikim nakroužek mladého badatale, paní učitelka je velmi mladá a děti se jí trošku vymykají kontrole, hlavně jedna holčička, která je nadměrně aktivní a zvídavá, a občas přejímá velení. Nakonec paní učitelka zapálila filtrační papír, který vzplanul jasným plamenem a chvíli se jí ho nedařilo uhasit, k velké radosti dětí. Viki řekl, že se mu tam líbí a že tam bude chodit.
Pak jdeme rovnou na tenis, a já pak domů.
Pak překlad, chvilkama hlídám Štofího.
Mám dost hlad, a jsem slabá jako moucha. Největší problém mi dělá vyjít schody. Doufám, že se to brzo upraví.
Večer si dělám cibulový vývar. Bolí mě v zádech.

Breussova kůra - 30. den

No tak jsem poslední dobou byla v jednom kole, a ani jsem neměla čas si něco zapsat.
Zdravotní stav: celkem ok, akorát jsem šíleně zimomřivá, což v těchto mrazivých dnech (padají teplotní rekordy za posledních 80 let!!!) není nic moc...
Pak mě furt bolej záda, což přičítám tomu, že se mi ubývá svalstvo všude, taky mám furt vyschlo v puse, což řeším neustálým pitím čajů.. Váha dnes 66,7 kg. Celkový úbytek váhy přes 10 kg.

Jinak minulé úterý - středa jsem byla s Aliancí ve Františkových Lázních, což bylo super, hezky mi ten čas utekl, až na ty snídaně, obědy, apod... ale už jsem si zvykla, že na ty lidi jenom koukám.

Čtrvtek - nakupovali jsme s Fafou v globusu na sobotní návštěvu S. (rodičů Honzy), kdy jsme jim slíbil madagaskarské degustační menu.

Pátek - byla jsem s Evou (ředitelka Aliance) v Plzni, kde jsme měly pracovní schůzku. Pak vlakem domů, a večer byla oslava Evy narozenin. Návrat asi v půl 12.

Sobota - ve znamení vaření, vytírání, uklízení (vařili jsme 4 chodové menu + saláty + příloha...) a stihli jsme to tak tak... v 1 přichází S., jídlo jim hodně chutná, jsou nadšení a my jsme rádi :-) akorát já piju svoji řepu a čaje... mám zrovna na tohle pekelnou chuť :-(
Odchází asi v 8 večer. Pak úklid kuchyně, pak ještě peču 2 koláče pro zítřejší pohoštění v kostele.

Neděle: ráno jdeme s Vikim nachystat dolů pohoštění. Po kostele obsluha, nakládání nádobí do myčky apod. V kostele je Věrka s Ondrou, zvu ji na oběd spolu s našima (zbylo nám spousta jídla od včera).
Obědváme, a odpoledne sborový výlet do Komořanského údolí. Byla kosa jak na sibiři, ale výlet byl moc fajn.

Večer připravuju věci pro Alianci.

Dnes (t. pondělí). Ráno asi v půl 8. volá Eva, že máme schůzku s Lindexem (velká oděvní firma) a že Magda (naše PRka) nemůže z vážných důvodů, jestli bych nepřišla. Narychlo připravuju prezentaci v AJ a
frčím na Alianci. Schůzka dopadla myslím dobře (pan ředitel - Švéd, sympaťák, zdá se, že má pro naši činnost sympatie...). pak frčím domů a doma dělám jednoduché jídlo (rýže + kukuřice z plechovky + tuňák z plechovky). Sedám k překladu.
Odpoledne dělám pro děti popcorn v kastrolu (voní to strašně moc... úplně se mi sbíhají sliny....).

Zítra večer máme koncert s Geshemem, tak zítřek asi taky dobře uteče.... v neděli už budu odpočítávat poslední týden :-)

Breussova kůra - 23. den

Zjistila jsem, že ty nové kávové filtry jsou leda k vzteku. Naleju do nich šťávu, a hrc, filtr se protrhne. V podstatě jsem takto zničila asi 5 filtrů, pak jsem je dala do trychtýře, kde se sice neprotrhly, ale zato se ucpaly. Takže to přelévám z jednoho filtru do druhého, a podařilo se mi zlikvidovat asi 15 filtrů bez valného úspěchu.
Vzdávám to a jdu vařit bramborovou kaši.
Pak si dávám klystýr s citronovou šťávou.
Poté co se Viki vrátil, jsem mu dala oběd a pak vyrážím na pochůzky - Dr. - vyřídit si lázně, pak jdu shánět papírové filtry čajové, které nemůžu sehnat ve 2 drogeriích ani v Bille ani v Máji, a pak sraz s kámoškou v pizzerii u Divadla. Kecáme asi 2 hodiny u 1 šálku čaje. Číšník byl velmi milý a na moji prosbu, aby mi do zázvorového čaje přinesl horkou vodou mi bez řeči dolévá horkou vodu a nepočítá si za to ani korunu! Nechala jsem mu 10 kč dýško.
Kamarádka bohužel dost vydeptaná, přítel jí zahýbá, ona ho nechce ztratit a tak oba hrajou hru "já nic já muzikant".
Potom domů, něco málo udělat a pak běžím k Monči na ostříhání. Venku počasí hnusné, zima jak na sibiři, snízh s deštěm mám dva svetry a pořád se klepu jak ratlík. Monča mi udělala platinový mikádo. Mám radost. Kupuju ještě velkou láhev šampónu a mažu domů.
Absenci papírových filtrů jsem vyřešila rozstříháním utěrky a konečně je šťáva přeceděna. hurá! Asi nejlepší způsobe cezení šťávy. Že mě to nenapadlo hned.
Doma různé povinnosti, posílání plateb, apod. Kontroluju fafovi překlad, dodělávám něco pro Alianci, protože zítra jedem na dva dny do těch Frantovek.
Mám střídavě hlad, pobolívá mě hlava a záda. Půjdu spát, nemám ale nic nachystáno...

Breussova kůra - 22. den

Váha: 68,7 kg
Ráno se mi nechce vstávat, přičítám to tomu, že jsem šla pozdě spát (po půlnoci). Dušuju se, že dnes jistojistě půjdu spát dřív.
Po cvičení vstanu, a jdu dodělat kuchyň, udělat šťávu (včera jsem si v globusu koupila bio řepu a bio mrkev), pak dopíjím ledvinový čas (hurá, už ho dál nemusím pít, pije se jenom první 3 týdny!) Škrábu brambory na oběd, Fafa se uvolil, že dnes uvaří, za cenu toho, že mu oškrábu brambory.
Pak do kostela, máme dnes výroční sborové shromáždění, což znamená, že se kostel protáhne min. do 12.
PO kostele domů, doma už Fafa vaří, rád to přenechal mně. Připravuju ještě salát, pak obědváme, popíjím si svoji řepu.
Odpoledne mě zmohla únava, jdu si lehnout asi na dvě hoďky, sluníčko mi krásně svítí do obličeje, je to příjemné.
Pak se připravujeme, jedem k Honzovým rodičům prohlídnout si nový byt Betky a Honzy. Je to kousek od Tančícího domu, ve starém krásně zrestaurovaném domě. Byt nádherný, vysoké stropy, nově vymalovaný, skoro nová kuchyň se spotřebiči, obrovskej úložnej prostor, pak velkej pokoj oddělenej od kuchyně obrovskýma dřevěnýma šoupacíma dveřma, v pokoji prostorná vestavěná skříň z nerezu a skla, na podlaze parkety, malinká koupelna se sprchovým koutem a vedle wc + bidet.
Po prohlídce nás S. pozvali k nim domů, kde připravili úžasné pohoštění (já jsem se akorát koukala... ale už jsem si na to zvykla....), byli moc milí, je vidět, že se Betka u nich cítí dobře.¨
Pozvali jsme je na oplátku k nám domů příští sobotu. Bude to sice děsnej stres, protože jsem celej pátek pryč (v Plzni) ale bylo mi trapný to pořád odkládat. Vlastně oni nás pozvali asi 4x a my jenom jednou a to bylo takový jenom na rychlovku.
V půl 8. odcházíme, protože S. museli někam jít.
Večer připravuju něco pro Alianci a peru.
Bolí mě záda a mám ztuhlou šíji.
Přípravuju si klystýr, protože jsem si ho už dlouho nedělala...

Breussova kůra - 20. den

Ráno jsem si připravila láhev breussovy originální šťávy, na kterou jsem se moc těšila, jednak že si ušetřím tu práci, a pak jsem byla zvědavá jak to chutná!
Ráno byla u mě na skok Renča, trošku jsem pokecaly, a pak přišla maminka a v půl 10. vyrážíme na výlet do Obříství za sněženkami! Já si sebou beru svoji breussovku coby celodenní svačinu!
Na Vysočanský máme sraz s Rosťou a Frankpou. Jedeme metrem, pak busem do Neratovic a odtud busem do Obříství. První naše cesta vede do hostince u Králů, kde si dáváme oběd (resp. maminka, Rosťa a Franka), já si dávám čaj a šťávu. Šťáva je dost hnusná, chutná kysele, ale nedá se nic dělat, přece nevyhodím 127 kč, že jo... V hostinci je teploučko a já jsem zmrzlá jako preclík, protože venku je dobrých mínus 7 a fouká ostrej severák. Ovinuju se okolo topné tyče a nemíním ji opustit!
Servírka, silnější paní v letech, se o nás stará jako bychom byli její vlastní děti. Na tabuli jsou křídou napsaná jídla, asi 5 hotovek, které rychle mizí. Mamka s Kunertovýma si dali znojemskou s knedlíkama a prej byla dobrá. Já usrkávám svůj ovocný čaj. Vedle v kuřácké místnosti sedí štamgasti, pokuřujou a popíjejí, a je tam útulno a teploučko. Moc se mi nikam nechce!
Nakonec ale zaplatíme, a vyrážíme do té sloty. Sluníčko občas chabě zasvítí a vyvolá dojem že se trošku oteplilo. Ale za chvilku zas zaleze za mraky. Ale jakmile dorazíme do lesa svižnější chůzí, už mi není taková zima. Za chvilku dorážíme k nekonečným lánům sněženek! Je to něco neuvěřitelného. Droboučké nerozvinuté hlavičky sněženek se statečně prodírají skrz sněhovou pokrývku. Začínám fotit a zima je zapomenuta! Jdeme podél slepého ramene Labe a otvírají se nám romantické pohledy na zamrzlou řeku. Asi po hodině se vracíme, zablácení, a jdeme se opět ohřát ke Králům. Ti samí štamgasti tam stále sedí a zdraví nás. Dáváme si čajem povídáme si čekáme na autobus, který nám jede za hodinu. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem se tam ohřála, nebo milou obsluhou, ale ta hospoda mi připadala jako nejlepší podnik, který jsem v poslední době navštívila! I když interiér byl vlastně docela hnusný... Nakonec se loučíme s obsluhou i štamgasty a jdeme na autobus, který nás zaveze až do Prahy.
Když jsem dorazila domů, Fafa chtěl jít na nákup, tak jdeme ještě do Kauflandu, pak domů, vyklízíme jídlo, Erička si smaží slaninu, pečivo voní... no když vydržím tohle, tak už snad asi všechno.
Mám docela hlad, popíjím čaj a šťávu. Jinak se cítím dobře.

Breussova kůra - 19. den

Ráno jsem si nestihla zacvičit, docela mě pobolívají záda, prostě ráno MUSÍM cvičit, protože se pak cítím mnohem líp.
Dělám šťávy, čaje, pak dopoledne hlídám Štofíčka, Betka jde na rehábku. Sestřička jí už po 4. odblokovávala žebra. Usoudily jsem, že to není normální. Objednala se k Petru Novákovi (čínská medicína, je to člověk, který má opravdu širokej záběr. no tak uvidíme, co jí řekne...
Vařím vývar - 1) kuřecí, 2) zeleninovej.
Přichází Viki i Erička vývar jim chutná. Do toho Betka vaří cizrnu, takže máme v kuchyni jak po výbuchu.
Uklízím, potom chvilku překládám, a pak už je čas jít na kytarovej koncert, na který nám bylo doporučeno jí Vikískovou paní učitelkou kytary. Prý motivační.
Koncert se koná v Emauzích, trochu bloudíme, nemůžeme najít správnej vchod, netušila jsem, že klášter v Emauzích je tak rozlehlej. Je zima jak v psírně, určitě minimálně 5 pod nulou :-(
Nakonec vcházíme do prostor kláštera, jdeme dlouhou chodbou, která je matně osvětlená, vypadá to tam trochu jako v hororu. Nakonec nacházíme dveře s označením Refektář, a jdeme dovnitř. Koncert už je v běhu. Bylo to moc hezké, Viki se trochu nudil...
Večer zase vařím - guláš a peču švestkovej drobenkovej koláč, protože zítra jsem celej den pryč, jedeme do Obříství na sněženky. Doufám, že tam nezmrznu...

Breussova dieta - 18. den

Ráno vstávám cca v 7, cítím, že jsem spala málo, šla jsem spát v 1 hodinu, protože jsem dodělávala překlad.
Po vypravení Vikíska do školy (snídaně, svačina, pití, léky) sedám k překladu, abych to po sobě ještě jednou přečetla, než to odešlu. Střídavě u toho usínám.
Cvičím, protože poslední dobou mám zase problémy s křížem, cviky docela zabírají, dávám si i posilovačky na břišní a zádové svaly. Mám taky hodně ztuhlou šíji, možná si skočím někam na masáž. Zajímaví je, že poslední asi 4 dny se mi váha ustálila na 69,7 a nehne se. Což je docela dobře, protože rychlé hubnutí by mi určitě přineslo jojo efekt.
Pak dodělávám a odesílám překlad, a ještě dodělávám prezentaci na dnešní správní radu Aliance.
Prezentace dopadla dobře, zdálo se, že jsou členové spokojení, docela jsem měla pocit, že vím, o čem mluvím.
Zpátky domů, doma s Betkou vaříme, pak běžný provoz… chvilkami mám docela hlad, usrkávám vodu ze zelí, doufám,že nevadí, že je trochu pálivá (byla v tom feferonka).
Večer vařím tagliatele s pestem, hlad zaháním čajem. Jsem strašně ospalá a nejradši bych s sebou praštila do postele. Ale pak bych se zase budila v noci. NO nevadí, blíží se 22. hodina, tak teď už jdu doopravdy spát. Těším se na svoji pohodlnou postel a chlupatou deku, kterou jsem dostala k narozeninám!

Breussova kůra - 17. den

Myslím, že jsem překonala krizi. Energeticky se cítím úplně v pořádku.
Dopoledne hlídám chlapečka, Betka s Honzou jdou na trénink. Pak vařím oběd, odpoledne překládám. Dostala jsem hlad, vařím si čistý cibulový vývar.
K tomu trochu "mlsám" šťávu z kysaného zelí. Pak zas hlídám, v půl 6. jdu na zkoušku pěveckého souboru.
Večer mi volá pí ředitelka z Aliance, řešíme moji prezentaci na zítřejší správní radu. Paní ředitelka je na pokraji sil, je přepracovaná, myslím, že by měla trochu zvolnit tempo.
Večer jsem zjistila, že mám ještě spoustu šťávy, tak po douškách upíjím.
Objednala jsem se ke kadeřnici, vlasy mám jak po výbuchu, nejde s nimi nic dělat.
Jinak pleť mám hladkou, hlavně na obličeji. Hodně se mi lepšila celulitida.
Cítím sobě spoustu energie, dobře se mi překládá, akorát nemám moc fyzičku, např. zadýchávám se do schodů. No ale to snad vyřeším později.

Breussova kůra - 15. den

Ráno do kostela, pak naši k nám, vařím oběd (klasicky pečené kuře, opět vůně mi nedělá dobře...dráždí mě to, nedokážu říct, jestli je to příjemné nebo spíš nepříjemné..)
Odpoledne hlídám Štofího, jdu si s ním na hodinku lehnout.
Odpoledne překládám a večer dělám práci pro Alianci. Mám docela hlad, bolí mě záda a bolí mě hlava..nevím čím to je.. je 22:42, jdu spát.

Breussova kůra - 14. den

Ráno jsme vstala a udělala dvojnásobné množství šťávy i pro Fafu, který si prej dá dva dny diety. Pak jsem šla do centra Ajúrvédy na meditaci o radosti. Šťávu si beru s sebou. V centru to bylo krásné, vše podle feng-shu,uprostřed fontánka ve tvaru labutě, vyhřívaná podlaha... Trvalo to celkem 5 hodin a já jsem si krásně odpočinula.
Když jsem přišla domů, žádná dieta se nekonala, bylo tady navařeno - maso, rýže... ale šťávu si dali ještě k tomu.
Odpoledne zase překládám, večer dělám večeři - tvarohové knedlíky s rozmačkanými čerstvými jahodami s cukrem a smetanou. No přiznám bez mučení, vonělo to brutálně.
Večer jsem se dívala na kousek filmu s Karlem Gottem zamlada "Hvězda padá vzhůru" a nevím proč, strašně mi to připomnělo tu dobu a vzpomněla jsem si na ty svačinky, které maminka vždycky dělávala zedníkům, kteří opravovali kostel a dostala jsem na ně děsnou chuť, většinou to byly chleby namazané lančmítem nebo masem z konzervy nebo nějakou tvarohovou pomazánkou, obložené zeleninkou.
No tak radši jdu spát, abych ty chutě zaspala...

Breussova kůra - 13. den

Celý den překládám... kromě nandávám prádlo do pračky a uklízím. Oběd jsem nestihla, tak dělám rychlo omeletu obloženou rajčátkama, salátkem a okurkama. K tomu opečenej toust. Přesto to Viki okomentoval, že je škoda, že takhle dobře nevaří ve školní jídelně.. jak málo stačí !
Odpoledne jedeme do haly 22, pak nakupovat do Lidlu.
Nejvíc nesnáším to vyklízení nákupu a ukládání. Pak zase překládám. Kupodivu mi práce jde docela dobře od ruky!

Breussova kůra - 12. den

V noci se mi zdál zvláštní sen: nějakým způsobem jsem viděla svoji hlavu z vnějšku. Nevím jak, možná jsem měla dvě hlavy. A tak jsem se na tu moji hlavu koukala a líbila se mi. Hladila jsem ji po vlasech a říkala jsem jí, že jí to sluší, ale že by si měla umýt vlasy :-D
Dobré psycho....!
Ráno se snažím trochu překládat, pak jde Betka na rehábku, tak hlídám Kryštůfka, do toho vyřizuju telefonáty pro Alianci. Cítím se plná energie.
Volám na onkologii ohledně výsledků - onko markery Ca 15-3 jsou prý úplně v pořádku (hodnota 9,1) - díky Bohu !!!! jinak mám trochu zvýšenou ureu a kreatinin (musím víc pít).. a hraničně zvýšené ALT a ALP. Jinak prý všechno ok, včetně krevního obrazu. Hurá!
Pak vařím oběd (losos s omáčkou a rýží) spolu s Betkou, která vaří pro sebe z knihy Dagmar Lužné (vaříme dětem a maminkám): polévku s kedlubnou a hlívou ústřičnou. Tak se tam spolu motáme a navzájem si překážíme, a pak mi Betka řekla věc, kterou si chci pamatovat, že je moc ráda, že jí takhle můžu pomáhat a radit s vařením a že to pro ni znamená mnohem víc, než kdybychom jeli třeba lyžovat do Alp...Já jsem jí zas řekla, že mám radost, že se zajímá o MB vaření.
Pak jdu doprovodit Vikiho na tramvaj do hudebky. Zavěsil se do mě a vypráví mi zážitky s dnešního zápasu ve vybíjené. Uvědomuju si, jaké mám štěstí,že mám tak úžasné děti.
Odpoledne se mi podařilo dát si hodinu šlofíka. Trochu mě chytají křeče do lýtek, když ležím, asi si musím koupit magpézii.
Potom se připravuju na večerní happening na Staroměstském náměstí. Zpíváme tam s Geshemem na památku 3 792 zavražděných židů 8.3. 1944 a 6500 zavražděných 11.7. 1944.
Trochu se upravuju (maluju si obličej na ksicht)a vyrážím. Na Staroměstském náměstí nás pohltila tajemná atmosféra, která šla dobře s tématem happeningu. Věžičky Sv. Týna s rozsvícenými světly v jejich oknech se rýsovaly proti potemnělém nebi. Kolem nás chodili zvědaví turisté a zastavovali se.
Happening dopadl dobře, dali jsem to asi úplně nejlíp, jak jsme mohli, sklidila jsme potlesk a Marek (sbormistr) vypadal spokojeně. Pak jdu s Věrkou,Ondrou, Vérou a jejím manželem Ivou na chvilku do kavárny, nakonec jsem skončili v poměrně zakouřené restauraci, ale jsem rádi, že bylo někde místo. Dala jsem si šípkový čaj. Povídáme si asi 2 hodiny.
Pak domů, Vikísek na mě čekal, čtu mu Kačera a pak mě nechce pustit. Říkám mu, že je mamináč a on souhlasí a říká že jsem jeho Vikináč. Dávám mu za pravdu.
Potom se Eri hádá s Fafou, protože chce přestoupit s gymplu na nějakou střední školu. Fafu to štve, a vyčítá jí, že málo pracuje. Eri argumentuje, že se učí dost, a žen on vůbec neví, jestli se učí nebo ne, že se o její prospěch nezajímá, atd... Nevměšuju se do debaty, svým způsobem mají pravdu oba.. nakonec odchází E. s pláčem. ach jo...

Breussova kůra - 11. den

Ráno peru, a v návalu potřeby očisty si dělám klystýr. Vymyslela jsem speciální vychytávku, už neležím v koupelně na zemi, což bylo krajně nepohodlné, ale lehla jsem si na sedačku, na kterou jsem položila složený ručník (pro jistotu), irigační soupravu jsem zavěsila na stativ, k ruce jsem si vzala mobil a telefon a knihu. Bylo to velmi pohodlné a dalo by se říct i příjemné. Když už jsem měla pocit že jsem plná, dala jsem si nohy na opěradlo sedačky a posunovala je po stěně nahoru, čímž se mi břicho dostalo nad úroveň trupu. Vše dobře dopadlo, dávám si sprchu, cítím se krásně odlehčeně.
Potom se pouštím do vaření, dělám fazolovou polívku a brambory zapečené s nivou. Stíhám i uklidit. Po 12. hodině přišla na návštěvu kamarádka s mrňouskem.
Pak na chvilku na hřiště i s dětma, je hezky ale trochu zima.
Večer mám staršovstvo. Chválí mě, že prý dobře vypadám a že jsem omládla.

Breussova kůra - 10. den

Ráno se cítím celkem normálně, připravuju si na počítači věci pro Alianci, pak jdu na sezení, které trvá 2,5 hodiny. Šťávu a šalvějový čaj si beru s sebou.
Odpoledne mě Betka prosila, jestli bych s ní nezašla do haly 22 do tržnice, že by si ráda koupila nějakou zeleninu, protože chce začít vařit a stravovat se makrobioticky. Balíme Kryštůfka, berem kočár a vyrážíme. V hale 22 byla asi jenom 1/3 prodejců, ale i tak jsem nakoupily všechno, co potřebovala. Bylo toho plný úložný prostor kočárku. Cestou zpátky jdeme procházkou asi 2 stanice tramvaje. Je opět krásně, svítí sluníčko což mi dělá moc dobře.
Zpátky jdu rovnou na zkoušku pěveckého souboru Geshem. Nacvičujeme 3 písně na happening Pamatuj! na památku obětí holocaustu. Zkouška trvá 2,5 hod, pak domů. Zjistila jsem, že se mi tahleta dieta mnohem líp snáší, když jsem aktivní a pořád někde lítám.

Breussova kůra - 9. den

Ráno se cítím hodně slabá, žaludek se mi svíjí jako čerstvě ulovený úhoř.
Dělám si cibulový vývar, na chvilku to hlad zažene.
Venku je nádherně, modrá obloha, svítí sluníčko.
Odpoledne jdu s Eri a s Kryštůfkem na dvouhodinovou procházku do Thomayer. sadů. Docela se ploužím a uprostřed parku jsem navrhla, že si na chvilku sednem. Ale za chvilku jdeme dál, povídáme si, fotíme.
Došly jsem k Vltavě a jdeme dál nezpevněnou cestou, místama je to docela dobrodružné. Kočárek se boří do bláta a drncá po kamenech a Kryštůfek spokojeně spí. Došly jsem až do Tróji a pak zase stejnou cestou zpět. Cestou zpátky ze mě únavy vyprchala, přičítám to "dobití" slunečními paprsky.
Večer se cítím skvěle, úplně euforicky.

Breussova kůra - 8. den

Ráno vstávám v 7, připravuju se na nedělku, hlad je strašný a tak si vařím cibulový vývar. Potom hlad trochu ustane. Po kostele přišli naši, mají 5. den a oba se cítí slabí jako mouchy. Ale hlad nemají. Chtějí to držet jenom 7 dnů, takže končí v úterý. Dala jsem jim instrukce ohledně ukončení 7 denní hladovky podle knihy MUDr. Partykové.
Je mi divné, že všichni kdo tuhle dietu drží už tak po 3 -4. dnu NEMAJÍ HLAD, ale já mám pořád hlad jak herec! Nevím, čím to je.
Pak dělám k obědu pečené kuře, rýži a mrkvový salát. Pečené kuře tak brutálně voní, že musím jít pryč. Ta proklatá vůně prostoupila celý dům, že jí nikde neuniknu!!!
Po obědě jsem si dala dvacet, které se protáhlo na 2 hodiny... Fafa mi říká, ať toho nechám, že vidí, že jsem slabá...asi má strach, že přestanu doma fungovat :-)
Odpoledne doděláváme totální generální debordelizaci dětského pokoje (začali jsme včera a sobota nám nestačila!!!..)možná to souvisí s mojí potřebou očisty jak mě tak i prostředí okolo.
Včera jsem si dělala 1. klystýr a docela bych poradila začít s tím i dřív než 7. den, Každopádně se cítím krásně odlehčeně!
Večer si děti dělají tousty s nugetou. Otvírám nugetu a čichám k ní. Přemýšlím jestli co by se stalo, kdybych do ní zabořila lžičku a celou jí snědla. Došla jsem k názoru, že tohle už mě neláká, že by mi bylo fakt hodně blbě. Večer koukáme na Superstar. Uvařila jsem si hrnek mátového čaje. Aspoň zapomenu na hlad...

Breussova kůra - 6. den

Ráno vařím čaje, odšťavněno mám už od včerejška. Pak ještě svačiny pro děti. Měřím si tlak : 115/70, takže docela ok.
Oblékám se, kalhoty na mě trochu plandají, je to dobrej pocit. Hlad nemám. Běžím do obchůdku (zase pozdě, jestli ten chlápek s pečivem přijde a já tam nebudu, tak to bude docela průser...). Přestupuju na Florenci a výstup do schodů mi dělá trochu problém. Cestou do obchůdku mě všichni předbíhají, nebo spíše předcházejí.
V obchůdku vše ok, chlápek s pečivem přijel asi minutu poté, co jsem dorazila. Mám dobrou náladu, a cítím se lehce euforicky. Lidi se na mě usmívají a dávají mi spropitné...(zvláštní...) bavím se s jednou starší paní, která je po operaci melanomu a nedávno jí našli nález na plicích. Povídám si s ní, dávám jí informace ohledně jmelí a nakonec se loučíme a paní mi podává ruku. Musela jsem potlačovat slzy. Ta paní mi povyprávěla skoro celý svůj chorobopis. Je mi jí strašně líto.
No každopádně mě to dneska baví. Skoro mě mrzí, že odcházím.
Dopoledne přišla jedna zajímavá starší paní (cca 66 - 70 let). Ptala se mě na nějaké produkty a byla evidentně velice informovaná o makrobiotice. Říkala mi, že začala s MB nedávno, a že jí to moc zajímá, ale že někdy má pocit, že by mohla celý den stát u plotny. Řekla jsem jí že by bylo dobrý třeba domluvit se s kamarádkou a třeba se střídat ve vaření. A ona mi řekla: prosím vás, kdepak ženský v mým věku, žádná z nich se nezajímá o zdravou životosprávu. To radši žerou tuny léků než by se trochu omezily. Jedna moje známá má po operaci, prso pryč, dělohu pryč, a myslíte, že si něco odepře? I když jí to zabíjí? Ani náhodou! Ty lidi se prostě chtějí sami zabít, jinak to nevidím!
Osvícená to paní!
Jinak hlad je dneska snesitelnej, odpoledne cestou domů se stavuju "U Džoudyho" a kupuju si knihu Hladovění pro zdraví, autorka MUDr. Vilma Partyková,je to nesmírně zajímavá knížka, konečně alternativní medicína z pohledu odborníka... kromě toho si kupuju kadidlo, kadidelnici, kokosové uhlí, chystám se na generální úklid bytu a potom se byt má vykouřit, aby se byt zbavil špatné energie. Já vím, že to zní dost ezoreticky, ale mám pocit (a nejsem sama), že u nás doma je fakt dost blbá energie. Tak uvidíme.
Večer vezem Betku k "tchánům", potom do kauflandu na nákup (dneska mě to kupodivu tolik nevyčerpává), pak do pizzerky objednat pizzu pro zbytek rodiny a pak domů Doma si vařím čaj banchu (nevím, jestli je povolený, ale myslím si, že nemůže škodit...) a pak asi hodinu vyklízím nákup, zatímco rodinka spokojeně baští pekelně vonící pizzy. Ale nějak mě to neirituje. Večer pohov, počítač, kniha..