Byla mě navštívit moje zlatá sestřička Mája, přinesla mi mosazného andělíčka z jednoho kláštera v Německu a knihu od Luďka Rejchrta „Modlitby šeptem“. Povídáme si, pak jsem uvařila oběd – sushi, (plněné vařenou mrkví), čerstvě jen tak do křupava vařená zeleninka, kousek tofu ohřátého na sójové omáčce a pickles. Vypadalo to na talíři moc dobře a Mája si to pochvalovala, škoda že nebydlí tady, vařila bych s radostí každej den i pro ni.
Pak jdeme pro Vikíska, do lékárny, pak jsem jí chtěla ukázat tu výstavu fotografií v Libeňské synagoze, ale velké kovové dveře byly zavřené. Chvilku jsme tam tak lelkovaly a slyšíme hlasy zevnitř. Tak jsme začaly klepat a bušit a za chvíli nám přišel otevřít sympatickej mladík. Prej už výstava skončila, ale fotky tam ještě visí a oni (členové divadla) tam něco zkouší, a pustil nás dovnitř. Měla jsem radost, že jsem to mohla Máji ukázat. Prohlížíme si fotografie, herci mezitím stěhujou kulisy a hrajou si s fotbalovým míčem. Možná že to bude součást inscenace, akorát nám to připadlo v té důstojné synagoze nějak nepatřičné.
Pak jsme ještě skočily do Meduňky, kde jsem si koupila další ingredience pro svou makro výživu a pak jela Mája na sraz s Dietmarem.
Odpoledne jsem v podstatě celé provařila J strašně mě to baví, dělala jsem další sushi pro rodinu, vařila si 40 minutový čaj (čínský čaj, který se vaří 40 minut a chutná přesně jako vyvařené fusekle), povídám si s dětma, pak přišel Fafa celej rozradostněnej protože se mu podařilo prodat Previi, večeříme všichni spolu, dětem i Fafovi chutná moje sushi z celozrnné rýže, plněné vařenou mrkví a ochuceným tofu.
Fafa teď sedí s Eričkou a s Viki a muzicírujou spolu, hrajou „Allelujah“, Fafa na kytaru, Viki na klavír a Eri zpívá. Jde jim to, je to moc hezké.
Žádné komentáře:
Okomentovat