Čtvrtek 10.11. 2011

Ráno je mlhavé, vstávám asi v 7 hod, chystám svačinky, doma skoro nic není, tak dělám toustovej chleba s plátkem sýru, pak Fafa odvádí Vikíska do školy, já si dělám polívku.. taky už tam skoro nic není, takže beru: mrkvovou nať, 1 mrkvičku, kousek zelí, zeleninový vývar. Kupodivu ale polívka chutná dobře.

Dopoledne jedeme s Fafou do Makra, protože tam má být velký výběr zeleniny. Těším se na něco nového, a je to po delší době zase nějaký výlet! Mysleli jsem si, že v Makru bude dopoledne málo lidí, ale docela jsme se přepočítali. Málem jsme neměli kde zaparkovat.

S tou zeleninou to zas takový hit nebyl. Ale koupili jsme balíček zelených fazolek, balíček cukrového hrášku, 2 čerstvé klasy kukuřice a velikánskou bílou ředkev, z které si chci udělat kvašenou zeleninu – pickles. Zde je - s mrkví a cibulí, nakrájeno na kolečka. Recept: v míse smíchat zeleninu - nakrájenou nebo nastrouhanou, se solí (cca 1 váhové % soli), nechat chvilku aby zelenina pustila vodu, a pak napěchovat do láhve, (např. já používám ruku v igelitovém pytlíku), nakonec zatížit - k tomu jsem použila igelitový sáček naplněný vodou. Nechat při pokojové teplotě 2 - 3 dny, zelenina dostane příjemnou kyselou chuť, nehledě na to, že je to děsně zdravé :-)

Pak jsme se stavili ještě v IKEA, protože jsme potřebovali konvice na čaj, a dávkovač na ume-ocet a sojovku, kterou vyrábějí v úplně pitomých skleničkách, koupili jsme ještě ozdobné krabice, kam chci uskladnit staré kazety a videokazety.

Vrátili jsme se po 12. h, rychle vařím oběd – fazolky na kyselo, vařená kukuřice, kousek tofu. Moc jsem si pochutnala, bylo to zase něco jiného.

Jelikož jsem docela tuhá díky včerejší injekci jmelí, tak si jdu na chvíli chrupnout, probouzí mě Vikísek, který právě dorazil ze školy, za chvíli Erička, kteří si ke mně lehli a povídají mi zážitky ze školy, a nasáčkovala se ke mně i Laura (kočka). Nechce se mi z pelechu, ale jelikož mají všichni hlad, mířím do kuchyně. Nakonec jsem umíchala tuňákovou pomazánku, děti ji spucovaly s půlkou bochníku chleba J holt jsou v růstu !

Odpoledne zlehka uklízím, už se to pomalu blíží ke konci, většinu starých knih jsme odlifrovali buď do popelnice nebo rozdali, a do knihovny v ložnici jsme srovnali knihy tematicky(!) – něco nevídaného v naší rodině. Já jsme si zřídila poličku speciálně jenom na Bible – napočítala jsem jich 20! Pak jsme se s Fafou hádali, kdo má víc Biblí.. vyhrál to on. Chtěl je všechny vyhodit, a knihu „Základy vědeckého ateismu“ si nechal! Ateista jeden… i když si myslím, že to je spíš jenom póza.

Začínám mít pocit, že se u nás věci pomalu dávají do pořádku.

Kolem 3. hodiny je strašné šero, v podstatě skoro tma. Zapaluju čajové svíčky v barevných svícíncích a atmosféra je hned veselejší.

Přemýšlím, jestli mi něco chybí, vlastně ne, ale občas bych si dala panáka whisky J. Možná že alkohol je z těch všech zvyků asi nejsilnější. Ale dá se to vydržet.

Večer zase rovnám, třídím, dělám si véču, těším se v půl 10. na Pohlreicha.

Zejtra mám další chemo. Další krok do neznáma.

Ale čí zítřek neznamená krok do neznáma?