Ráno s velikou radostí jdu odšťavnit mrkev, jablka a pomeranče. Šťáva chutná božsky! Usrkávám ji brčkem a nemůžu se toho nabažit!
Dopoledne přípravy pro Alianci, potom vařím těstoviny s pestem a tuňákem (rychlovka), a pak vyrážím k našim - potřebujou nafotit auto a místo Máji musím vypovědět účet ve spořitelně. Venku svítí slunce!!! Poprvé asi po měsíci...? Užívám si to, mám obrovskou radost.
U našich v domě je strašnej bugr - vrtají tam sbíječkama a je to šílený. Maminka je na pokraji nervového zhroucení.
Jdeme s tatínkem dolů do garáže pro to auto, že ho vyvezeme na denní světlo. Auto je pokryté souvislou vrstvičkou cihelného prachu a motor nejde nastartovat. Tak jsme to vzdali a jdu do tý spořky. Vypovídám Máje smlouvu bez větších problémů, a pak už mi volá Eva (paní ředitelka) že za 1/4 hodiny mám bejt v tý klášterní restauraci. Když se řeklo klášterní restaurace, samozřejmě mě napadl Břevnovský klášter a tak jdeme s maminkou procházkou pomaličku do Břevnovskýho. Ale v restauraci nikdo není. Přepadla mě divná předtucha a volám Evě. Říkám jí, že už jsem tu, a ona mi říká, no to teda nejseš, to bych tě tu viděla. A prej kde jsem, tak říkám, že v Břevnovským a vona že mám bejt v Anežským. Propadla jsem panice, protože jsem si nemohla vzpomenout, kde je Anežskej klášter. Eva mi řekla, ať si vezmu taxíka, tak jsem si zavolala profi taxi, protože s nimi mám dobré zkušenosti. jenže trvalo asi 15 minut, než chlápek přijel, za tu dobu projelo kolem několik žlutejch AAA taxi...:-( Nakonec přijel ten můj, a já jsem s ulehčením usedla na sedadlo a říkala jsem si, že se aspoň nemusím starat, kudy máme jet, že mě tam doveze, jenže ve finále se ukázalo, že ani on nevěděl kde je Anežskej klášter. Nejdřív dojel na Mariánské náměstí, potom do Anenské ulice a napotřetí do Anežské, poté, co se ptal asi 2x na cestu, a ani tak nevěděl, kde je An.klášter a už vůbec ne, kde je klášterní restaurace.
Radši jsem zaplatila a začala jsem to hledat na vlastní triko, nikde Klášterní restaurace nebyla, jenom Anežská rest,. a ta byla zavřená. Volám Evě a vona, že vysílá číšníka. Číšník vyšel právě z tý zavřený Anežský rest., a mával ať jdu za ním. Oni měli totiž raut právě v tý zavřený Anežský restauraci. No fajn, nakonec bylo dobře, že jsem přijela takhle pozdě, protože už měli za sebou ochutnávku celého menu (bylo to v rámci příprav na Celoevropskou konferenci jedné mezinárodní společnosti pro pacientky s rakovinou prsu). Už se podával jenom moučník. Vysvětlila jsem Daniele (ředitelka týhletý organizace - Italka, moc sympatická ) že mám speciální dietu a ona to pochopila a nekladla mi nějaké dotěrné otázky. dala jsem si akorát vodu a heřmánkový čaj. No hlad už jsem docela měla, protože jsem ráno měla jenom tu šťávu a před tímjsem si koupila v Bille kelímek (prý!) čerstvého džusu mrkve s jabkem, kterej byl ale dost hnusnej.
Tak tam sedíme diskutujeme o cenách, o jídle, barvách ubrusu, apod... a potom jedeme zase zpátky do dejvid do hotelu Diplomat, kde sedíme další asi 3 hodiny a diskutujeme o tý konferenci.. já už chvilkama skoro usínám..
Nakonec v půl 10. prohlásila Daniela, že to ukončíme, že je dost unavená a tak jedu domů Přijíždím v 10.
Mám strašnej hlad a nakonec jsem si uvařila zeleninovej vývar, do kterýho jsem si dala trochu tý uvařený zeleniny a miso a nasypala nori vločky. Pomaloučku žvýkám tu zeleninu a chutná to úžasně!
Žádné komentáře:
Okomentovat