není nutno, není nutno...

Trochu jsem si upravila známou písničku na:"Nemít prsa, nevadí!" Jak se říká, člověk si zvykne na všechno, i na smrt. A se mnou je to lepší, dalo by se říct den ode dne. V sobotu jsme byli s Fafou, Vikim a jeho kámošem Páťou v obchodním centru Šestka, kde jsme kluky nechali na výstavě Lega a s Fafou se šli kouknout po nějakým oblečení na mně, protože prakticky nemám nic na léto, všechno na mě visí. Po asi hodinovém vybírání a zkoušení jsme koupili několik nových modýlků pro mě, což mi hodně spravilo náladu. Fafa byl zlatej, trpělivě na mě čekal před kabinkou, nosil, držel, radil a hodnotil, a co bylo pro mě strašně důležitý - chválil. Zjistila jsem, že když si koupím např. košili šikovně nařasenou na hrudníku, tak že to ani nepůsobí divně a že v tom klidně můžu vyrazit mezi lidi. Tak teď se raduju z nových kousků, a cítím se fajn. Nakonec vůbec není k zahození nemuset v parným létě nosit tísnící a škrtící podprsenku. A dnes večer mi Betka přinesla k svátku matek tři nádherné růže, bílou, červenou a růžovou. Udělalo mi to obrovskou radost! Každpopádně jsem na tom psychicky asi o 100% líp než před dvěma dny. Dokonce se mi dnes v noci zdálo o tom, že jsem běžela čtvrtmaratón... Nevím co ten sen má přesně znamenat, ale možná se moje psychika připravuje na aktivnější období!