Tak jsem od soboty od večera na Seči. Děti (mladší) mám na táboře, Betka má svůj program v Praze. Jsem tu šťastná jak blecha v kožichu. Sobotní den proběhl hekticky (ráno balení kufrů dětem na tábor, všude panoval nepředstavitelnej chaos...) potom zavízt děti na sraz ve Štětí, vedro na padnutí, pak zpátky, trochu rebordelizace a balení na Seč... a to včetně kočičího wc, granulí, prádlo min. na měsíc, dvě nové antialergické deky, 4x počítač (to je demence... ale můj, protože tady pracuju, mám nějaké překlady, Fafův, no a Eričky, protože potřebuje přeci spojení se světem, když už bude trčet v takové díře a Vikiho starej laptop, aby si mohl občas zahrát hry nebo se naučit z youtube nové triky na jojo...), dále různé nepoužívané kuchyňské potřeby, které by se mobhly na Seči hodit, atd...atd... Nejhorší bylo nacpat kočky do přepravky, Lauru jsem oblbla pomocí kozlíkových kapek ale Čipkín byl oříšek. Nakonec jsem musela zavolat Renču, která mi s ním laskavě pomohla, a tímto jí ještě jednou děkuju :-)
Vedro bylo na padnutí. Nakonec ale bylo naloženo a jelo se. Lauře začalo být špatně - začala mňoukat za Čáslaví, a chuděrka se celá poblinkala a pokadila...
Doma jsem vyložila nejdřív kočky s přepravkama. Oba zalezli pod sedačku, kde vytřeli roční nános prachu a uschlých much...
Adaptace koček na nové prostředí je docela psycho, Laura zalezla pod kuchyňskou linku a vylezla až po 3 dnech! Tj. dnes večer. Utěšovala jsem se tím, že snad žádná kočka dobrovolně neumře žízní a hladem nebo prasknutím močového měchýře... Čipkín už se adaptoval 1. noc, šel na výzvědy, a s radostí tady zkoumá veškeré pachové stopy (a že jich tu je :-))
Přes den pospává v mojí posteli. Lauřinka mi tu teďka šmejdí pod nohama a já se z toho nezřízeně raduju.
Dnes jsme oslavili maminčiny narozky, věnovala jsem jí krokoměr, který jsme hned vyzkoušeli. Do Hoješína do krámu je to nahoru 1750 kroků a dolů 1370, Nevím čím to, nejspíš cestou nahoru děláme kratší kroky.
Jinak já kombinuju makrobiotiku a k tomu semtam sušenku nebo čokoládku :-D ale utěšuju se tím, že je to určitě zdravější, než kdybych jedla úplně nemakrobioticky..
čipkín v posteli... hledala jsem ho docela urputně, lítala po celém baráku a po zahradě...nakonec mě napadlo mrknout se do postele :-)
posezení na balkóně
maminka a tři bratři...zleva: Michail Gorbačov, uprostřed: Karel Gott, a napravo Václav Klaus (škoda že není moc vidět typicky klausovský knírek)
strejda Bojda přišel mamce popřát k narozkám
zato Lauřinka chudák strávila skoro 3 nekonečné dny v tomhle klaustrofobním prostou pod linkou.. asi před hodinou konečně vylezla!! Je špinavá jak malej čuník..
Milá Ester, blog je báječnej spojovač informovač. Tušim, že jsi teda asi ještě na Seči a já tě zvu na vykoupání do Kamenice s Vikýskem, nově zbudovaným Skypem....jedu v pátek taky na chalupu, škoda, že Seč neni blíž :-)) Kytka
OdpovědětVymazat